Den 17 – Blíží se konec
Po téměř 11 hodinách spánku se probouzíme do našeho posledního pochodového dne. Čeká nás asi 13 km, a spousta vodopádů. Jdeme pořád z kopce, a tak si jen užíváme výhledy.
Po téměř 11 hodinách spánku se probouzíme do našeho posledního pochodového dne. Čeká nás asi 13 km, a spousta vodopádů. Jdeme pořád z kopce, a tak si jen užíváme výhledy.
Opět jsme zaspali. Možná kvůli nočnímu pozorování polární záře, možná proto, že už jsme 16 dní na cestě kdo ví.
Dnes snídáme v teple hromadného stanu. Podle GPS nás čeká 20 km, podle cedule v kempu 15, ale po předchozí zkušenosti jim moc nevěříme.
Začíná nám chybět severní část Islandu. Na jihu je na náš vkus moc lidí, kteří staví stany moc blízko těm našim, a ráno nás moc nahlas a moc brzo budí.
Budík zazvonil v 8:00. Pršelo a šíleně foukalo a tak jsme se rozhodli to nejhorší přečkat ve stanu. Okolo 10, když jsme znovu procitli, a zjistili, že je situace o dost příznivější, vylézáme ze stanů a chystáme snídani. Dnes nás čeká jen 12 km, a tak nemáme důvod pospíchat. Cesta se kroutí nahoru a dolů …
Den 13 – Začíná mi to skoro připadat jako dovolená Pokračovat ve čtení »
Since yesterday ended with the discovery that one Jetboil has been left in the hotel, we split, yet again, into two groups.
S kafem a obloženým chlebem sedáme přesně v 7:00 do auta a vyrážíme na cestu.
Náš původní plán schovat se ve stáji dnes ráno padl. Jelikož jsme včera místo 24 km ušli 35, zbývalo nám teoreticky jen 14 km…