Jelikož jsme včerejší den zakončili zjištěním, že jeden Jetboil (plynový vařič) zůstal v hotelu, rozdělujeme se, opět, na dvě skupiny. Vivien po telefonu uprosil recepční, aby dnes odchytla někoho z odjíždějících hostů, kteří se vydávají naším směrem, a zapomenutý vařič by nám byli ochotní dovézt. Zůstal tedy s Alexem na místě, zatímco zbytek vyrazil na cestu. Dnes nás čeká pouhých 12 km, a tak se nikam neženeme, užíváme si výhledy, a fotíme spoustu fotek. Okolní krajina se oproti severu ostrova hodně změnila. Jsme nyní obklopeni jezírky, zelenými kopci, a sem tam kupkou sněhu. Šlapeme v podstatě pořád do kopce, což je další podstatná změna oproti severu, který byl placatý jak palačinka.
Arys jde opět celý den v žabkách, a dokonce potkáváme dalšího šílence, který je obut stejně, a tak se kluci nadšeně společně fotí. Asi 4 km před cílem stavíme na oběd, jelikož jsme našli krásné místo, kde se prostě chceme chvíli zdržet. Ke konci dne přecházíme přes dlouhé zasněžené pláně, což je na konci léta poněkud nevšední zážitek. Do kempu dorážíme asi ve 4 odpoledne a jdeme stavět stany. Po chvíli se k nám přidávají Alexis s Vivienem, kteří dnešní trasu zvládli za 2,5 hodiny, a dala bych klobouk za to, že ještě po cestě stihli tak 200 kliků s batohem na zádech…Jetboil však bohužel nenesou, neměli jsme štěstí.
Dnešní trasa nikoho neunavila, a tak vyráží všichni (kromě mě) ještě na výšlap na nejbližší kopec, aby se pokochali krajinou. Já hlídám tábor, a zodpovědně píšu deník. Po návratu ostatních začítáme chystat večeři. Nemít hlad, tak už mě ven ze stanu nikdo nedostane. Dnes je určitě pod nulou, jsme dost vysoko, a všude okolo leží sníh. Sprcha tu není, takže hned zalézáme zpátky do teplých spacáků a jdeme na kutě.
