Po téměř 11 hodinách spánku se probouzíme do našeho posledního pochodového dne. Čeká nás asi 13 km, a spousta vodopádů. Jdeme pořád z kopce, a tak si jen užíváme výhledy. Čím blíž jsme civilizaci, tím víc potkáváme lidí a už teď se nám to nelíbí. Po tolika dnech si těžko zvykáme. Na oběd stavíme na krásném plácku pod vodopádem, nad hlavou máme duhu a připadáme si jako v pohádce. S těžkým srdcem ho opouštíme a vydáváme se na posledních pár kilometrů. Pod kopcem na nás čeká obrovský vodopád Skógafoss, kolem kterého se to hemží davy turistů a dokonce tu probíhá svatba. A tady naše cesta končí.
Kluci se plni nadšení vrhají jen ve spodkách pod vodopád, což je pro ostatní pořádná atrakce, jelikož jsou všichni nabalení v zimních bundách. Pohotový turista je dokonce stihl natočit.
Přesouváme se do restaurace, na burger, a pivo a kafe a dort. Jídlo zakončujeme zjištěním, že “kemping” tu znamená stan postavený na parkovišti, a ještě za poplatek 500 czk / osobu a tak se vydáváme do křoví, najít si lepší místečko. Úspěšně. Cesta je sice náročná, ale odměnou nám je krásný plácek u vody, s výhledem na vodopád. Užíváme si krásný západ slunce, poslední večeři venku, a radujeme se z našlapaných kilometrů.
Následující den se hned po probuzení vydáváme na cestu k moři, abychom symbolicky zakončili přechod celého ostrova. Vivien tvrdil, že je to sotva 5 km, ale pískem se jde s těžkým batohem špatně a tak nám to připadá spíš jako 15. Nakonec ale přeci jen dorážíme do našeho vysněného cíle. Památku jsme zvěčnili pár fotkami a videem, a vydali se na cestu zpět k silnici. Odtud už opět po dvojicích stopujeme do Rejkjavíku. Někteří úspěšně, někteří ne. Ať už autem nebo autobusem, nakonec všichni dorážíme do Rejkjavíku a jsme natěšeni na postel a sprchu.
Tak. Zazvonil konec a pohádky byl zvonec. Pokořili jsme Island.
Plni dojmů už plánujeme další dobrodružství, a budeme rádi, když se na něj vydáte s námi.
Vivien, Alexis, Karolína, Arys, FX a Camille – Tales of the trails
