Hned ráno se po doplnění vody naše představa o 20kg batohu hroutí jako domeček z karet. Můj batoh má 23 kg, a to ani není nejtěžší. Ze začátku se nám jde opravdu špatně, ale postupně si naše záda na váhu zvykají. Dnes jsme měli v plánu jen rozehřívacích 20 km, brzy ale zjišťujeme, že s takovou váhou na zádech je to téměř limit našich sil.
Bohužel jdeme navíc první 2 dny po asfaltové silnici, která nám ničí nohy, a tak se brzy objevují první puchýře a bolavé kotníky. Stavíme několikrát na fotky, videa, a rychlou sušenku, ale velkou pauzu si dáváme až na oběd. Stejně jako většinu následujících dní máme k obědu sušené maso, masové tyčinky, sýr, oříšky a sušené ovoce. Do cíle nám zbývá ještě 8 km a tak se dáváme znovu do chůze. Arys začíná trpět jako první, od batohu má otlačená ramena, záda, a dokonce i odřené boky.
Počasí je naštěstí krásné, dokonce jdeme chvíli v kraťasech. Zhruba okolo 5. hodiny dorážíme do míst, kde bychom měli spát. Našli jsme mýtinku nad řekou, a tak se po postavení tábora vyrážíme vykoupat. Jediní tři odvážní – Vivien, FX a Alexis se do řeky ponořili celí. My ostatní jsme se jen lehce ošplouchli a vyprali si oblečení. Po koupačce se dáváme do přípravy večeře, a užíváme si krásné výhledy na západ slunce.
Jsme dnes unavení jak psi, a tak jdeme na kutě brzy. Jsem zvědavá, jak přečkáme první noc, a jesli nám nebude zima.
Tak dobrou.
